Poslední měsíce života zasvětila Marie Schmolková snaze dostat z ohrožení alespoň své přátele, zejména Hannu Steinerovou. Bez výsledku.
Následující text pochází z dopisu londýnského spolupracovníka Schmolkové, Leo Herrmanna. Mezi řádky zachycuje rostoucí frustraci z povýšeného chování představitelů budoucí židovské vlády v Palestině. V dopise Moše Šertokovi, šéfovi politického oddělení, reaguje na Šertokovu stížnost, že mu kvůli Steinerové píše i jeho šéf, budoucí první prezident Izraele, Chaim Weizmann. Představitel Záchranného výboru v Istanbulu Chaim Barlas pro změnu nechápal, proč Hanna Steinerová “prostě neodjede do Švýcarska”.
“Dr. Weizmann poslal svůj telegram zčásti z vlastní iniciativy a zčásti z iniciativy své manželky, paní Věry. Jejich zvláštní zájem byl zásluhou paní Marie Schmolkové, která intervenovala ve prospěch své přítelkyně Hanny Steinerové. Paní Schmolková cítila za paní Steinerovou zvláštní odpovědnost. Řekla mi, a předpokládám, že i Věře Weizmannové, že bude žádat Její Veličenstvo Královnu o zvláštní intervenci ve prospěch Hanny Steinerové. Vím, že paní Schmolková měla prostřednictvím jistých svých přátel přímý kontakt na královnu a byla si jistá, že jí královna pomůže při záchraně paní Steinerové. V úterý večer řekla několika přátelům, že si nedá pokoj, dokud nedosáhne tohoto cíle. Zemřela v noci z úterý na středu. Vzhledem k těmto okolnostem mi Dr. Weizmann zavolal a zeptal se mě, co by mohl nebo měl udělat, a já jsem mu řekl o našem rozhovoru a že nemůže udělat nic jiného, než zavolat vám, a možná také Barlasovi, a že nemůže zasáhnout jen ve prospěch paní Steinerové, ale bude se muset zajímat o celou skupinu. Protože jsem mezi Vašimi řádky vyčetl jistou výtku, doufám, že mě tato vysvětlení zbaví Vašeho podezření.”
Dvě portrétní fotografie Hanny Steinerové.
(Fotografii vpravo věnovala spolupracovnici Kateřině Rychnovské, která byla po válce obviněna z organizace sionistické spiklenecké a špionážní skupiny v židovských starobincích, pomocí které mělo dojít k rozvrácení republiky a návratu kapitalismu… ale to už je jiný příběh, se kterým se můžete seznámit v IWalku věnovaném Hagiboru.)