Paralelně s úsilím o legální vystěhování probíhal jiný druh pokusu o záchranu: ilegální imigrace do britské Palestiny. Tu nacistické orgány až do léta 1941, stejně jako jakoukoliv emigraci židů z Evropy, aktivně podporovaly. Vystěhovalecké oddělení mohlo tyto aktivity podporovat pouze nepřímo, protože jinak by přišlo o možnost hledat legální přistěhovalecké možnosti v jiných britských koloniích.
Nyní se podívejte na úryvky ze vzpomínky Jiřího Boehma
Jiří Boehm se narodil v prosinci 1921 v Praze. Vyrůstal v centru Prahy, od malička se učil cizím jazykům. Na škole se angažoval levicových studentských politických spolcích, které se po okupaci zapojily do odboje. Z Československa odjel ilegálním transportem, který skončil příjezdem parníku Milos do palestinské Haify, zatčením britskými orgány a plánovanou deportací na lodi Patria. Židovští aktivisté se pokusili deportaci zabránit výbušnými systémy umístěnými na lodi a naříznutím jejího boku. Patria však byla v horším stavu, než kdokoliv čekal, a velmi rychle se potopila.
Jiří přežil. Strávil jedenáct měsíců v britském internačním táboře Atlit, poté vstoupil do československé armády na Blízkém východě. Později bojoval ve Francii, u Dunkirku, v Ardenách, po těžkém zranění při dopravní nehodě byl z Plzně převezen do americké nemocnice ve Strakonicích. Demobilizoval v lednu 1946. Z celé rodiny přežil jen on a jedna sestřenice jeho matky. Zůstal v Československu a oženil se, pracoval pro UNICEF a jiné mezinárodní organizace zlikvidované na začátku padesátých let.
Věřil v budování nového, bezpečnějšího světa, aby byl nakonec označen za sionistického špiona a diverzanta, člena tajného spikleneckého centra kolem Rudolfa Slánského. Stal se dělníkem, vařil lepidla na papírové pytle, poté mu bylo povoleno pytle i lepit. Po večerech studoval ekonomii. Jako dělník se stal technologem pražských papíren, po rehabilitaci byl jmenován obchodním ředitelem. Po okupaci Československa v roce 1968 vycestoval do Rakouska, za normalizace se ale vrátil do Prahy a musel začínat od začátku. Do roku 1990 pracoval jako topič.
Interview bylo natočeno 27. března 1996 v Praze.