V tomto domě bydlel v podnájmu u paní Weissové uprchlík z Rakouska Robert Mandler s šestnáctiletou dcerou Ritou. Pokud se právě neléčila v Babicích u Říčan, bydlela s nimi i paní Mandlerová, která od doby první světové války, kdy prodělala španělskou mozkovou chřipku, trpěla třasem těla a byla neschopná chůze. Léčba byla velmi drahá.
Jak pravila policejní zpráva z října 1939, do Prahy rodina uprchla v lednu téhož roku. Robert Mandler byl německým státním občanem, s poznámkou bývalé Rakousko, náboženství židovského, rasy semitské, zaměstnán jako úředník vystěhovalecké kanceláře židů v Lützowově ulici a v Praze čeká na vystěhování své rodiny do Palestiny. V pozdějších dokumentech již je jeho občanství uváděno jako "sporné", protože Německo zbavilo všechny židy občanství. Policie prošetřovala Mandlerův prodej míst v ilegálních vystěhovaleckých transportech, na který si stěžoval jeden ze zákazníků, který již nechtěl čekat na odjezd a bál se, že Mandler zaplacenou zálohu zpronevěřil.
Robert Mandler, Marta Mandlerová. Fotografie Rity Mandlerové se nedochovala.
Robert byl do Terezína deportován zvláštním transportem až 29. ledna 1943, manželka Marta a dcera Rita byly deportovány dalším zvláštním transportem o den později. Marta Mandlerová v Terezíně po půl roce zemřela na zápal plic. Robert Mandler s dcerou byli 28. října 1944 deportováni do Auschwitz Birkenau, kde byl Robert o dva dny později zavražděn v plynové komoře. O bližším osudu jeho dcery Rity není známo nic kromě skutečnosti, že se osvobození nedožila.
Zdroj: Národní archiv (dále jen NA), Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna (dále jen PŘ II), NA, PŘ II, 1941 – 1950, sign. M 794/10, kart. 7009, NA, PŘ II, 1941 – 1950, sign. M 795/7, kart. 7009. Digitalizováno Institutem Terezínské iniciativy v rámci projektu Terezínské album.