Nyní se podívejte na vzpomínky Heleny a Valtra Krausových.
Helena Krausová se narodila v červenci 1921 v Teplicích-Šanově. Po odstoupení československého pohraničí uprchla s rodiči do Prahy. Tam se přihlásila do emigračního transportu organizovaného Robertem Mandlerem. Z Prahy odjela do Bratislavy a poté po Dunaji až do rumunského přístavu Sulina. Po počátečních obtížích se nalodila na loď Sakaria pronajatou revizionistickou sionistickou organizací a odplula do Palestiny.
Po přistání byla zatčena britskou policií a internována v táboře Atlit. Po propuštění pracovala na farmě a vstoupila do československé armády, díky čemuž se seznámila se svým budoucím manželem Valtrem. S armádou působila v Egyptě.
Valtr Kraus se narodil v říjnu 1912 v Praze. Na rozdíl od manželky byl v Bratislavě měsíc a půl vězněn Hlinkovou gardou, polovojenskou úderkou vládnoucí státostrany slovenského nacistického státu. Po příjezdu do Haify byl internován v táboře Sarafand, vstoupil do československé armády a oženil se s Helenou. Po návratu do Československa kvůli svému "třídnímu původu" nedosáhl na dobré zaměstnání, o režimu doma raději mlčeli. Dcera Eva v roce 1968 odjela studovat do Anglie. Po okupaci Československa jí matka řekla, ať se nevrací, ale Valtr vážně onemocněl a Eva se kvůli němu vrátila do Československa. Emigrovat se jí podařilo až díky sňatku s cizincem.
Obě interview byla natočena 25. dubna 1996 v Praze.
Co jste se z těchto vzpomínek dozvěděli nového?