Hanna Steinerová byla 31. srpna 1942 zajištěna policejním komisařem Josefem Kolářem za to, že o několik dní dříve úředníci Židovské obce nechali v kanceláři v dnešní Široké ulici 7, ve třetím patře, jedno okno bez úplného zatemnění, takže “světlo pronikalo ven na dvůr”.
Závada byla odstraněna a Steinerová byla vyzvána, aby se coby vedoucí kanceláře dostavila na místní velitelství vzdušné obrany. Tam jí byla uložena pokuta, v případě nezaplacení ji čekalo vězení. Komisař Josef Kolář zaznamenal, že většina oken v "židovských budovách" je špatně zatemněna a "nikdo z přítomných stráží nepřevezme odpovědnost při nástupu do služby.”
Zdroj: NA, PŘ II, 1941 – 1950, sign. S 5678/7, kart. 10944.
Všechny pokusy získat pro manžele Steinerovy palestinské certifikáty selhaly. Poslední šancí byla možnost vycestovat do třetí země, Chorvatska nebo Srbska, a tam vyčkat na jejich vystavení.
Chaim Barlas jménem sionistické organizace v Palestině sice přislíbil zajištění certifikátů a nacistické úřady vystavily potřebné povolení k výjezdu, Barlas se ale odmlčel, případně opakoval, že on certifikáty nevystavuje a nemůže být z jejich nevystavení viněn.
Hanna Steinerová s manželem byli v červenci 1943 deportováni do Terezína a odtamtud v říjnu 1944 do tábora smrti v Auschitz-Birkenau, kde byli zavražděni.