V srpnu 1942 byla Zentrallstelle für jüdische Auswanderung přejmenována na Zentralamt für die Regelung der Judenfrage in Böhmen und Mähren. Centrála pro židovské vystěhovalectví se tak stala Úřadem pro regulaci židovské otázky v Čechách a na Moravě. Emigrační oddělení zaniklo. Už ani nacisté nepředstírali, že deportace mají něco společného s emigrací. Hlavní destinací transportů se stalo ghetto v Terezíně, odkud deportovaní odjížděli dále na smrt.
O několik měsíců později byly zrušeny všechny židovské obce a jedinou povolenou židovskou institucí v zemi se stává Židovská rada starších, spravující dle příkazů nacistů terezínské ghetto. Nedeportovaní zaměstnanci a zaměstnankyně židovské obce v Praze, chráněni sňatky s “árijci”, pokračovali v byrokratické práci v Praze. Stovky a tisíce formulářů zajišťovaly pro nacistický režim zdání legality procesu, který ve skutečnosti znamenal rozkradení veškerého majetku deportovaných.
Skladování a správu tohoto majetku do okamžiku předání novým vlastníkům měla za úkol tzv. Treunhandstelle při Židovské radě starších. Kromě jiných budov měla kanceláře i ve vedlejší budově na adrese Široká 7.
Oficiální adresář úkoly tohoto oddělení definoval slovy “zachytiti movitý majetek židů, kteří přeložili své bydliště z Prahy do Terezína, a spravovati tento majetek dle všeobecných případně zvláštních nařízení nadřízeného úřadu.”
Jak byste vlastními slovy vysvětlili termín “přeložit bydliště z Prahy do Terezína”? Co asi bylo důvodem vytvoření takové fráze?