Kde domov můj?

Stolpersteine

Po cestě k dalšímu zastavení tohoto IWalku si všimněte stolpersteinů, pamětních kamenů, které jsou položeny před domem Maiselova 3.

Alois, Berta, zvaná Beila a jejich schovanka Růžena uprchli do Prahy z Teplic a bydleli zde v podnájmu u pana Schwarze. Maiselova ulice byla jedním z ghett beze zdí, zřízených v Praze: židovští obyvatelé byli sestěhováni do určitých ulic po několika rodinách v každém bytě. Alois pocházel z Osoblahy na Krnovsku, Berta se narodila v Samboru, dnes leží město na Ukrajině.

Manželé Bergmannovi byli poručníky sedmileté Růženy Brandlerové, kterou si osvojili několik dní po jejím narození. Její matka, sestra paní Bergmannové, žila v naprosté bídě v Polsku. Proto do Prahy z obsazeného pohraničí dorazili i s ní. Československé úřady ale trvaly na okamžité deportaci dítěte zpět do nacistického Německa. Až díky pomoci advokáta Dr. Hanuše Kafky se podařilo pro Růženu zajistit povolení k pobytu.

I když měli manželé Bergmannovi vyřízený affidavit do USA, neměli pravděpodobně finanční prostředky k zařízení všeho potřebného. Roku 1940 si zažádali o vystěhování do Šanghaje s tím, že hledají jakékoliv možnosti existence. Místo do Šanghaje byli deportováni do ghetta v Terezíně.

Terezín opustili transportem o tisíci osobách, který mířil do ghetta v běloruském Minsku. Tam ale právě probíhalo masové vraždění a místní velitel příjezd vlaku zamítl. Deportovaným bylo na předměstí městečka Baranoviči sděleno, ať si vystoupí z vagónů, že bude oběd, následně byli všichni postříleni v nedalekém Gajském lese.

Manželé Bergmannovi na fotografiích z žádosti o vystěhovalecký pas, uložených v Národním archivu. Fotografie jejich schovanky Růženy se nedochovala.

Zdroj: NA, PŘ II, 1931 – 1940, sign. B 1433/9, kart. 4672, NA, PŘ II, 1931 – 1940, sign. B 1447/40, kart. 4675. Digitalizováno Institutem Terezínské iniciativy v rámci projektu Terezínské album.


ContinueBack to map

Terms and Privacy

© 2025 USC Shoah Foundation, All Rights Reserved