Když se Římská říše po staletí vraždění křesťanů rozhodla udělat z křesťanství státní náboženství, došlo k postupné manipulaci paměti a historie. Události v Římem okupovaném židovském království, odehrávající se na pozadí kolaborace, ozbrojeného odboje, hledání pravé víry a mocenských intrik se časem změnily na příběh, ve kterém Židé zabili křesťana Ježíše.
Židovská vina byla následně definována jako dědičná, každý Žid byl onou smrtí vinen již od narození. Nepřijetí a odmítání nové, křesťanské víry pak bylo další židovskou vinou. Skutečnost, že Židem byl jak Ježíš, tak většina jeho učedníků i následovníků bouřících se proti mocí posedlým církevním strukturám a nedobrým zákonům, to se z příběhu o "nás" a o "nich" v průběhu věků vytratilo.
Potlačeno bylo také židovství Marie a Josefa, hlavní křesťanské svátky slavené podle židovského kalendáře byly posunuty a ze sabatu/soboty coby dne odpočinku zasvěceného rozmluvám s Bohem se stala neděle. Na skutečnost, že slavná poslední večeře nebyla ničím jiným než oslavou židovského svátku Pesach, se také mělo zapomenout.
Dnešní katolická církev věří, že původci Ježíšova ukřižování jsou všichni hříšníci světa, a napomíná křesťany, že jejich vlastní vina je větší, když hřeší s vědomím Ježíše, než když jiní hřeší bez něj. Navzdory humanistickým korekcím příběh o tom, že "Židé zabili Ježíše" přímo i nepřímo ovlivňuje představy o židech a Židech dodnes.
Kristus před Pilátem Pontským, první výslech. Malba číslo 13 z pašijové série celkem dvaceti šesti obrazů. Duccio di Buoninsegna, Museo dell'Opera del Duomo, Siena.
Slyšeli jste někdy termín ghetto? V jakém kontextu? Co pro vás tento termín znamená?