První protižidovská ustanovení zavedla již druhá republika na konci roku 1938. Úřední snaha uchvátit co nejvíce majetku, který by mohl být označen za židovský, propukla naplno po okupaci zbytku země a vzniku protektorátu Čechy a Morava, tedy po 15. březnu 1939.
Již 23. března 1939 trval pomocný policista Josef Brzobohatý, člen českého národoveckého hnutí Vlajka vydávající se za pomocníka gestapa, na okamžitém zabavení domu Israelitské konfaternity coby majetku "židovské lóže". Česká policie na základě jeho požadavku provedla zajištění veškerého jmění spolku od hotovosti přes vybavení kanceláří po veškeré bankovní a spořitelní účty a archiv se seznamy podporovaných.
Dveře v prvním a druhém patře domu byly zalepeny úřední pečetí a označeny lístkem s nápisem: “Národní majetek. Zabaveno jménem národa! Vlajka Praha.” Jaké asi bylo překvapení úředníků policejního ředitelství, když i jim byl tento majetek zabaven, a to právě gestapem.
Firma Sigma-Radio v přízemí se vykázala důkazem své nežidovskosti a mohla nerušeně fungovat dál, ke konci války v domě vyráběla antény a další vybavení pro německé ponorky.
První stránka seznamu jmění spolku Israelitská konfraternita, který protektorátní policie zpracovala pro Gestapo.
Archiv Hlavního města Prahy.