Heinz Prossnitz Nedatované foto, archiv Jad Vašem, Izrael.
Heinz Prossnitz, mezi kamarády přezdívaný Heinzek, se narodil roku 1926. Jako mnozí jiní se k sionistickému hnutí mládeže připojil poměrně pozdě.
Společně se skupinou hnutí Makabi Hacair, pojmenovanou hebrejsky kvuca havlaga, se od začátku okupace zapojoval do různých sociálních aktivit. Po začátku deportací v rámci tzv. pomocné služby pomáhal deportovaným s balením a nošením povolených zavazadel. Do Prahy začaly záhy přicházet cenzurované dopisnice od deportovaných, ve kterých více či méně šifrovaným způsobem (např. "Pozdravujte od nás pana Bochníka") žádali o jídlo.
Společně se dvěma dívkami ze sionistického hnutí, Erikou Wolfovou a Edith Březinovou, a za pomoci v tajnosti držené sítě spolupracovníků dokázal Heinzek něco neuvěřitelného: z jediné pražské pošty, odkud směli židé cokoliv odesílat, válečné nouzi navzdory dopravil do Terezína celkem 5230 kg potravin, 3120 kg potravin do Auschwitz-Birkenau a ghetta v Lodži a 600 kilogramů šatstva a jídla do lágrů v Sachsenhausenu a v Hamburku. Posílal také peníze pravděpodobné získané od amerických dárců prostřednictvím kanceláře sionistického hnutí Hechaluc ve Švýcarsku, jejíž ředitel Nathan Schwalb příliš nehleděl na úřední příkazy či zákazy švýcarské a americké vlády a snažil se pomáhat.
Heinz Prossnitz did not see his liberation. On 28 October 1944, he was deported to Auschwitz-Birkenau with the last group of employees of the Prague Jewish community, which included his father. It was the last such transport. The Nazis needed to get rid of witnesses who knew too much.