Jakov Edelstein (vlevo) s přáteli.
Poskytl archiv Beit Theresienstadt, Kibuc Givat Chayim-Ihud, Israel.
Na jaře 1938 se rodina Edelsteinova rozhodla emigrovat, ale hnutí Hechaluc požádalo, aby svou cestu do Palestiny odložili o několik měsíců, protože Jakovův odjezd by ohrozil politické úsilí před sionistickým kongresem. Zatímco Edelstein v Praze přijímal palestinské židovské politiky, dozvídal se, že neprošel dostatečným procesem přeškolení v kibucu, kolektivní zemědělské osadě, a pro imigraci do země tak vůbec nemusí být vhodný.
Uprchlická krize po okupaci československého pohraničí zasáhla mnohé, pomáhal jim dostat se ze země. Pak přišla německá okupace a Edelsteinův organizační talent byl zapotřebí více než kdykoliv předtím. Postupně likvidované židovské obce byly nejprve zneužity při zavádění protižidovských opatření a sběru židům zakázaného majetku (rádia, domácí mazlíčci, kožichy, šperky), po zákazu jakýchkoliv židovských náboženských úkonů však zcela pozbyly smyslu. Jediný, kdo měl funkční organizační struktury schopné fungovat v totalitní společnosti byli sionisté - a komunisté. Jakov Edelstein se rozhodl setrvat v protektorátu a pomáhat se záchranou životů, i kdyby ho to mělo stát ten jeho.
Proč myslíte, že se Jakov Edelstein rozhodl neemigrovat?