Jekef

Jakov Edelstein se narodil roku 1903 v Horodence v tehdy rakouské Haliči.

Za první světové války byl společně s rodiči a sestrou úřady evakuován z frontové linie, kde ruská armáda páchala neuvěřitelná zvěrstva, a umístěn do uprchlického tábora ve vnitrozemí impéria. A tak se roku 1915 ocitl v Pohořelicích na Moravě. Zatímco zbytek rodiny se po konci války vrátil zpět, Jakov zřejmě více než deset let pobýval v Brně, snad studoval gymnázium a pokoušel se i o vysokou školu. Po většinu času byl však zcela bez prostředků a žil tak nuzně, že se k těm létům později nechtěl vracet.

Stal se uznávaným řečníkem a organizátorem německé sociální demokracie v Československu, jejích brněnských sjezdů se účastnil až do třicátých let. Zároveň se ale čím dál tím více zapojoval do aktivit spojených s židovskou národní myšlenkou, sionismem. Se vznikem nových národních států jako bylo nejen Československo, ale i židům nepřátelské Polsko, Ukrajina či Litva rostla popularita myšlenky, že i židé jsou národem v politickém slova smyslu a měli by v rámci národního sebeurčení mít svůj vlastní stát. Jakov Edelstein zvaný Jekef se stal sekretářem sionistického hnutí v Teplicích. Oženil se a nakonec se s manželkou usadil v Praze a řídil kancelář Palestinského úřadu, jehož úkolem bylo organizovat emigraci do Palestiny.