Spolek Bet Haam si vytkl za cíl zřídit v Praze židovský ekvivalent německého a českého národního domu, v němž by se soustředil národně židovský život z celé Prahy. V roce 1925 zakoupil soubor domů mezi ulicemi Dlouhá a Haštalská, z nichž některé byly v dobrém stavu a některé byly již tehdy ruiny. V roce 1928 vznikla nová osmipatrová budova v moderním stylu, před kterou stojíte.
Vznik národního domu nebyl po chuti odpůrcům židovské národní myšlenky a představitelům českožidovského hnutí prosazujících postupnou asimilaci a přeměnu českých židů na Čechy. Nicméně bohatý spolkový život, který dům vystavěný jako samofinancující projekt nabízel, postupně přitáhl většinu židovské mládeže.
“Proč potřebujeme židovský národní dům? Měla by jím vlastně býti budova židovské radnice, vystavěná v době, kdy v lůně pražského židovstva nebylo ještě o tom sporu, zdali jsme národem nebo nic. Ale není jím, poněvadž mocným židovským machrům se podařilo přesvědčiti židovskou uvědomělou veřejnost, že mají s tužbami nové židovské generace málo společného, hledajíce a nacházejíce své štěstí mimo židovské prostředí,“ psaly tehdejší Židovské zprávy, a dodávaly: “Byly doby, kdy židovská radnice pražská otevřeně se stavěla proti obrodným snahám uvnitř pražského židovstva, a možno říci, že velká část židovské práce byla v Praze uskutečněna proti její vůli.”
Víte, k čemu sloužily pražské národní domy?
Německý národní dům, dnes Slovanský dům, se jmenoval Deutsches Haus. České národní domy se jmenují Národní dům. Jeden je na Vinohradech, jeden na Smíchově, a další byl v Karlíně a dnes slouží jako rozhlasové studio.
Odpovězte v místě pod tímto textem.