Nenávist k židům vychází z událostí v době, kdy Římská říše okupovala území židovské Judeje a potýkala se s mocenskými intrikami kolaborantů s okupační mocí, ozbrojenými partyzány a náboženskými zanícenci hledajícími světskou mocí nezkaženou víru. Když se po staletí nenáviděné křesťanství stalo oficiálním náboženstvím Říma, příběh o hledání pravdivé víry se změnil na příběh o tom, jak Židé zabili křesťana Ježíše. Židovská vina byla následně definována jako dědičná, každý Žid byl onou smrtí vinen již od narození. Nepřijetí a odmítání nové, křesťanské víry pak bylo další židovskou vinou. Dnes katolická církev věří, že původci Ježíšova ukřižování jsou všichni hříšníci světa. Navzdory humanistickým korekcím ale příběh o tom, že "Židé zabili Ježíše" ovlivňuje představy o židech a Židech dodnes.
Středověká židovská komunita v Olomouci zanikla v důsledku nenávistné kampaně mnicha Jana Kapistrána přezdívaného “Metla Hebrejů”, který se zasloužil o vypovězení židů odmítajících katolický křest ze všech moravských královských měst. Na Moravě naštěstí nedocházelo ke scénám jako například ve Vratislavi, kde jeho kázání vedlo k upálení desítek židů a odebrání židovských dětí na převýchovu v křesťanských rodinách. Odsun židovského obyvatelstva byl definitivně potvrzen listinou krále Ladislava Pohrobka z 22. července 1454.
Kromě náboženství šlo samozřejmě i o něco jiného: veškerý židovský majetek ve městě byl zabaven ve prospěch mocných měšťanů a všechny jejich půjčky a dluhy byly zrušeny. Středověké synagogy bývaly po vyvraždění či vypovězení židů přestavovány na katolické kostely, v Olomouci možná šlo o kostel svatého Blažeje zbořený roku 1839, možná o jiný prostor. Fragmenty čtyř středověkých náhrobků s hebrejským textem, které byly po konfiskaci židovského hřbitova využity pro stavbu kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, se dnes nachází v depozitáři Vlastivědného muzea Olomouc.
Židé vyhnaní z Olomouce se většinou usadili v nedalekých městech Prostějov, Tovačov, Přerov, Lipník a Úsov, které nepatřily králi. Po dalších 400 let nesměli židé v Olomouci žít.
Kázání svatého Jana Kapistrána, desková malba, autor neznámý, 1470-80. Historické muzeum Bamberg.
Jan Kapistrán byl aktivní i přímo v Olomouci. Na místě, kde kázal, byl postaven právě kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Na zdi presbytáře kostela se dochovala kresba Obléhání Bělehradu zachycující i svatého Jana Kapistrána, který po bitvě zemřel na mor. Kapistrána, který byl prohlášen za svatého roku 1724, najdeme také na olomouckém čestném sloupu Nejsvětější Trojice.