Anna Plačková se narodila 30. srpna 1913 ve Svitavách, vyrůstala ale v Brně. Studovala medicínu, v době uprchlické krize v roce 1938 krátce pracovala s židovskými uprchlíky v Brně. Mezi uprchlíky z Rakouska se nakrátko ocitla i její sestra Luisa provdaná do Vídně. Do Rakouska se nakrátko vrátila, ale když byla společně s ostatními vídeňskými židy donucena umývat městskou dlažbu vlastním zubním kartáčkem, využila možnosti díky manželovu rodišti zažádat o emigraci do USA v rámci polské vízové kvóty. Kvóta víz pro československé občany ale byla na mnoho let dopředu vyčerpána.
Anně nezbývalo než hledat ilegální možnosti útěku ze země. Účastníci jejího ilegálního transportu do Palestiny se nejprve plavili na výletních lodích po Dunaji, v Rumunsku přestoupili na nákladní námořní loď narychlo uzpůsobenou k přepravě migrantů.
Když se britská hlídka pokusila plavidlo zastavit, kapitán zamířil do řeckých vod, u ostrova Kea loď opustil a odmítl se o migranty dále starat. Pouze díky pomoci židovské obce v Athénách a kontaktům v Londýně se podařilo opatřit upravenou vlečnou loď, na kterou uprchlíci v mezinárodních vodách přestoupili a nakonec dopluli až do přístavu v palestinské Haifě.
Anna se živila jako chůva, později se v Jeruzalémě vdala za důstojníka československé armády v Palestině. Manžel bojoval u Tobruku a v Evropě, s Annou se setkal až po válce. Po návratu do Československa byla Anna konfrontována s tím, že z její rodiny skoro nikdo nepřežil. Do roku 1947 bydlela v Brně, poté se s manželem přestěhovali do Prahy.
Interview bylo natočeno 3. května 1996 v Praze.