Robert Reich se narodil v chudé rodině židovského podomního obchodníka Izraele Feivela Reicha. Jak jeho jméno v jazyce jidiš napovídá, do Brna se přistěhoval z provincií Rakousko-Uherska, které po skončení první světové války připadly Polsku. I proto si v Brně raději místo Feivel nechával říkat Franz. Změnu své občanské a státní příslušnosti po vzniku Československa pravděpodobně nikdy neřešil.
Jednopokojový byt bez kuchyně se společným záchodem na chodbě nazvali pozdější životopisci Roberta Reicha bydlištěm v "nejproletářštější části města". Možná i proto se mladý Robert po maturitě přiklonil k radikálním ideálům komunistické strany. Pracoval jako železniční úředník.
Krátce po začátku okupace v říjnu 1939 byli brněnští židé s polským státním občanstvím zařazeni do deportačního transportu, který z Vídně organizoval tehdy začínající architekt vyvraždění evropských židů, Adolf Eichmann. Robert Reich byl jedním z nich.