Roku 1451 kázal v Brně františkánský mnich Jan Kapistrán, jehož nenávistné výpady proti židům coby příčině všeho zla našly na Moravě úrodnou půdu. A tak o tři roky později došlo k vypovězení židovského obyvatelstva ze všech moravských královských měst. Brány do Brna zůstaly pro židovskou populaci země uzavřeny po několik století.
Jen výjimečně byl povolován vstup zámožným obchodníkům. Přespávat a jíst mohli židé pouze v hostinci Na Novém světě, zřízeném za hradbami města v roce 1659. I tak byl roku 1706 jistý Šalomoun Deutsch obviněn ze zločinu, prý v tomto hostinci na Křenové ulici tajně pořádal bohoslužby pro skupinu židů. Společné modlitby byly totiž židům zakázány i na předměstích Brna.
Stejná občanská práva jako křesťané získali židé na území Rakousko-Uherska až v desetiletích následujících po revolučním roce 1848. První novodobá synagoga v Brně byla postavena mezi lety 1853 a 1855. Stala se hrdým symbolem rovnoprávnosti judaismu s dalšími náboženskými směry.
Stála na rohu ulic Spálené a Přízovy, poblíž domovů a podniků tehdy ještě většinově předměstské židovské populace. Sloužit židovské obci začala na židovský nový rok připadající na 12. září 1855.
Podívejte se na fotografii brněnské Velké synagogy ze sbírek Židovského muzea v Praze. Dovedete si představit, kde přesně synagoga stála?
Odpovězte v rámečku níže.