Celá rodina Robertova byla v květnu 1942 deportována z Prahy transportem Au-1, po pouhých dvou dnech, strávených v takzvané šlojsce terezínského ghetta, pokračovali dál transportem Ay, jehož cíl v okupovaném Polsku zůstává dodnes neznámý. Z tisíce deportovaných nikdo nepřežil.
Zdroj portrétních fotografií: Národní archiv, Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna, 1931 – 1940, signatury R 1757/3, kart. 9571, R 1583/32, kart. 10136, R 1757/2, kart. 9571, R 1583/29, kart. 10136, digitalizováno Institutem Terezínské iniciativy v rámci projektu Terezínské album.
Dá se předpokládat, že transport byl vyvražděn stejným nebo podobným způsobem jako terezínské transporty Ax a Az ze stejné doby, které byly oba směrovány na hlavní nádraží v Lublinu, kde SS vybraly několik osob k nuceným pracím v táboře smrti v Majdanku. Zbylí deportovaní pak projížděli menšími ghetty a tábory v lublinském okrese, kde byli postupně vykládáni, než byli posláni přímo do tábora smrti v Sobibóru.
Víte, kde byl tábor smrti Sobibór? Najdete ho na mapě?