Maxmilian Goldberger se narodil v březnu 1897 v Ostravě. Měl tři bratry a sestru, jeho otec byl městským zřízencem. Max se vyučil parketářem, denně dojížděl do zaměstnání v Orlové. Roku 1919 se oženil a pracoval u Spojené dřevařské a průmyslové společnosti v Ostravě, z dělníka se vypracoval na vedoucího provozu. V roce 1930 se přestěhoval do Hodonína, kde již byl ředitelem parketárny. Za mobilizace v roce 1938 nastoupil v Brně jako dobrovolník k obraně vlasti, po okupaci překročil hranice do Polska a v Krakově se coby devátý muž v pořadí přihlásil do československé exilové armády. Rodinu už se mu dostat ven nepodařilo, manželka i dcera byly zavražděny.
Navzdory věku bojoval ve Francii, prožil evakuaci československé jednotky do Anglie a stal se štábním rotmistrem tankové jednotky. V roce 1944 onemocněl se srdcem a přišel o zrak, našel si tedy práci coby dělník v továrně na kůže. Po návratu do vlasti trpěl osamělostí: bratři Ervin, Oskar a Josef padli coby bojovníci Svobodovy východní armády, sestra Olga byla zavražděna v ghettě v Minsku. Ani z širší rodiny nikdo nepřežil. Coby odborník byl pověřen řízením překližkárny v Mojžíři, znovu se oženil, koncem roku 1947 jej opět zradilo srdce a byl poslán do důchodu. Roku 1948 mu coby invalidovi byla přidělena trafika v Ústí nad Labem, kde se začal věnovat intenzivní práci pro židovskou obec.
Tajně pořízená sledovací fotografie Maxmiliana Goldbergera s manželkou. Archiv bezpečnostních složek.
Proč myslíte, že agenti tajné policie Maxmiliana Goldbergera fotografovali?