Nyní se podívejte na úryvek svědectví Edgara Semmela.
Zatýkání na jaře 1957 probíhalo po celé republice a větvilo se do mnoha menších procesů, organizovaných podle regionů. Průměrný věk zatčených byl šedesát let, jeden ze zadržených ve vězení zemřel. Komunistické vládce Československa nejvíce popuzoval fakt, že kromě důchodců směřovala sociální pomoc i k rodinám zatčených “sionistů”, často vypovězeným z původního bydliště do zcela nevyhovujících podmínek.
Dochované fragmenty estébáckých materiálů dávají možnost nahlédnout rozsah a postupné větvení různých “sionistických spiknutí”, kterým StB dávala poetická krycí jména: akce Zlatá Husa, akce Dana, akce Orient. S každou vlnou zatčených “sionistů” přišla nová sociální výpomoc jejich rodinám, ale i intenzivní sledování všech zúčastněných, provokace a bohužel také noví informátoři tajné policie.