Ernest Drucker se narodil v srpnu 1922 v Brně. Vyrůstal v rodině majitele stavební firmy, byl členem mládežnické sionistické organizace Maccabi Hacair, kterou jeho otec vedl. Studoval na brněnské technice.
Ihned po okupaci se rodina neúspěšně pokusila o útěk ze země. U domu je po návratu od hranic čekalo gestapo. Někdo je udal, že chtěli uprchnout. Stavební firma byla zabavena, otec byl zatčen. Ernest byl po varování kamarádkou Vlastou, zapojenou do odboje, s pomocí jejích kontaktů převeden přes hranici na Slovensko. Tam mu odbojová skupina zajistila falešné dokumenty na jméno Arnošt Tláčik (překlad jeho jména do slovenštiny) a vyslala ho coby doprovod zásilky chovných býků do Itálie.
V Terstu se dle instrukcí odboje u britského konzula přihlásil do britské armády. Službu měl nastoupil v Alexandrii, byl ale odeslán do Haify, aby si dokončil studia a byl tak armádě užitečnější. Naučil se anglicky a hebrejsky, do armádní služby nastoupil v dubnu 1942. Byl nasazen do bojů u Tobrůku.
Po válce se coby důstojník československé armády zapojil do izraelské války o nezávislost. Otevřel si architektonickou kancelář v městě Rehovot. Roku 1953 se vystěhoval do Kanady.
Interview bylo natočeno 2. července 1996 ve městě North York v Ontariu v Kanadě.
Ilsa Maier se narodila roku 1922 v Brně jako Ilsa Drexlerová. Až do 17 let prožívala šťastné dětství, ale když 15. srpna 1939 nacisté zaútočili na židy v kavárně Esplanade, zabili jí otce. Studovala na brněnském Spolkovém židovském reformním reálném gymnáziu, poté pracovala v židovské školce. Koncem roku 1941 však spolu s matkou musela nastoupit do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta.
V ghettě pracovala jako ošetřovatelka u kojenců, později se stala vychovatelkou předškolních dětí. Když byl její tehdejší manžel, kterého si vzala těsně před odjezdem do Terezína, roku 1944 povolán do transportu směřujícího do tábora smrti Auschwitz-Birkenau, Ilsa se dobrovolně přihlásila s ním. Po několika týdnech byla z Birkenau deportována do tábora v Bad Kudowa, pobočky tábora Gross Rosen. Osvobozena byla v táboře Sackisch.
Po válce se Ilsa shledala s matkou i babičkou, její manžel byl zavražděn v Dachau. Začala studovat a sblížila se s manželovým přítelem Františkem Maierem, za kterého se nakonec provdala. Celá rodina využila pozvání strýce a roku 1947 odcestovala do USA. Úvahy, zdali mají v Americe zůstat, nebo se vrátit, provždy vyřešil únorový komunistický převrat v roce 1948.
Po pádu komunitického režimu se Ilsa do staré vlasti často vracela, především za sestřenicí žijící v Brně, se kterou prožila hrůzy koncentračních táborů.
Interview bylo natočeno 1. června 1995 v Encinu, Kalifornie, USA.
Majitel kavárny Esplanade, Alois Strompf, byl deportován do ghetta v Terezíně transportem U. Spolumajitel Vítězslav Strompf a spolumajitelka Irma Strompfová byli z Brna deportováni transportem K. Z Terezína byli všichni dále deportováni do ghetta ve Varšavě, kde se jejich stopa ztrácí. Pravděpodobně byli zavražděni v táboře smrti Treblinka.