Sídlo židovské obce bylo také významným centrem sociální péče. Včetně pomoci uprchlíkům, jak za první světové války, kdy přicházeli většinou z frontových oblastí Haliče a Bukoviny, tak v době nástupu nacismu k moci v Německu po roce 1933.
V roce 1938 začal masívní příliv uprchlíků z nacisty anektovaného Rakouska, později se k nim přidala uprchlická vlna z odstoupeného československého pohraničí.
Židovské uprchlíky tehdejší Československo rozhodně nevítalo: úřady se snažily běžence deportovat zpět do zemí, odkud prchali před perzekucí. A tak i brněnská policie pod vedením komisaře Vrby zatýkala uprchlíky, agenti v civilu hlídali okolí sídla Židovské obce na Kolišti a kontrolovali každého, kdo vypadal jako osoba hledající pomoc. Deportace uprchlíků na hranici často nevyřešila nic, protože nacistická Třetí říše nechtěla běžence přijmout zpět.
Zdroj obrázku: Národní archiv v Praze, prezídium ministerstva vnitra, 225-1186-18
Proč Československo nechtělo přijímat uprchlíky z nacisty anektovaného Rakouska?