Jeden z tragických osudů vážících se přímo k budově židovské obce zmapovala historička Miroslava Menšíková.
Manželé Adolfína a Izák Gimpelovi do Brna dorazili z Vídně. První záznam o zadržení Gimpelových pochází ze dne 13. února 1939, o den později byli z rozkazu policejního komisaře Vrby společně s dalšími uprchlíky vyvezeni k hranici. O další dva dny později, 16. února 1939, byli opět zatčeni v Brně, po odpykání trestu sedmi dní vězení měli být opět odsunuti zpět na německou hranici.
Po propuštění z vězení se manželé pořezali na zápěstích, požili neznámý jed a poté vyskočili ze 3. patra sídla židovské obce na Kolišti, před kterým stojíte. Patrně přišli o poslední jiskřičku naděje, že by jim židovská obec mohla pomoci odsunu do Německa zabránit.
Podobné tragédie se odehrávaly i krátce po okupaci Brna. Doc. Ing. Josef Sedláček vyrůstal v sousedním domě, tehdy Koliště 59 (dnes 47). Pro písemný záznam uchovaný v Židovském muzeu v Praze vzpomínal, jak jistý pan Bloch vyskočil z okna ve třetím poschodí na betonový dvůr, paní Appelfeldová vyskočila z pátého poschodí na dvůr Nové synagogy, manželé Wolfovi, kteří měli ve dvorním traktu domu obchod střižním zbožím, si pustili plyn. Žádnou z těchto obětí nenávisti v seznamech deportovaných nenajdete. Dalších zhruba 20 židovských rodin ze stejného domu bylo v následujících letech zavražděno v koncentračních táborech.