Není známo, kdy přesně vznikl nouzový útulek pro malé děti, situovaný v boční přístavbě vinohradské synagogy. Pravděpodobně na podzim 1939, po odjezdu posledního vinohradského rabína a kantora. Útulek vznikl v obytných prostorách uvolněných jejich odchodem. Vedoucí útulku se stala vychovatelka Hanka Epsteinová, skutečná hrdinka sociální práce s dětmi za druhé světové války. Starší děti chodily na procházky po ploché části střechy synagogy, neboť do parků či na jiná veřejně přístupná místa již coby Židé nesměly.
Celá Vinohradská synagoga se po uzavření židovských modliteben výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vydaného 29. září 1941, tedy dva dny po jeho příjezdu do Prahy, změnila na sklad Židům zabaveného majetku. Nábytku, kuchyňského vybavení, nočníků a košťat. Ve stejnou dobu byl pravděpodobně vystěhován i útulek.
Úryvek ze svědectví Hany Reinerové je jednou z mála existujících vzpomínek na existenci útulku.