“Spolek pro zřízení a vydržování všeobecného sirotčince pro osiřelé židovské chlapce pro Království české“ zakoupil roku 1898 dům na vinohradské ulici nesoucí tehdy jméno J. A. Komenského, dnešní Belgické. Již první rok v něm nalezlo nový domov 16 chlapců.

Budova byla postupně modernizována, měla tělocvičnu, na dvorku hřiště a zřejmě i vlastní synagogu. Poslední předválečný ředitel sirotčince, Otto Freudenfeld, v sirotčinci sám vyrostl. Tento hudebně nadaný muž byl zároveň kantorem Vinohradské synagogy, jeho syn Rudolf byl duší divadelních a hlavně hudebních aktivit sirotčince.