Přijetím takzvané prosincové ústavy začala roku 1867 na území Rakousko-Uherska vznikat nová, občanská společnost. Poprvé v moderní historii měli i Židé stejná práva jako ostatní obyvatelé země.
Na jaře roku 1888 se vedení pražské židovské obce rozhodlo, že pro nadcházející moderní století bude rostoucí komunita potřebovat lepší zázemí poskytovaných zdravotních služeb. Budova "Israelského chorobince v Žižkově" byla otevřena 11. května 1911. Tato původní budova, po dlouhých letech opět sloužící původnímu účelu, stojí na stejném místě dodnes. Veřejnosti není přístupná.
Plány na vybudování rozsáhlého nemocničního areálu na okolních pozemcích zhatila první světová válka, pozemky byly pronajaty Tělovýchovnému židovskému sportovnímu klubu Hagibor. Slovo Hagibor v hebrejštině znamená mocný, silný, hrdina. Klub sdružoval židovské sportovce soutěžící v mnoha disciplínách. Když sportovci Hagiboru přišli o možnost využívat hřiště Sparty na Letné, došlo k dohodě o využití nezastavěné části pozemků v okolí starobince pro výstavbu reprezentativního sportovního komplexu zahrnujícího fotbalové hřiště, lehkoatletickou dráhu, hřiště pro míčové hry a hřiště pro děti. Podle tohoto tehdy slavného klubového hřiště se dnes jmenuje celá lokalita.
Areál Hagiboru byl v padesátých letech zestátněn, po pádu komunismu se židovská obec pokusila svůj někdejší majetek restituovat. V případě budovy starobince byla tato snaha úspěšná, v případě pozemků někdejšího sportoviště ŽSK Hagibor byly veškeré snahy o restituci marné.