Vlna lidového antisemitismu následující po vynesení rozsudků nad nesourodou skupinkou údajných sionistických spiklenců, kteří se ve skutečnosti mnohdy ani neznali, zaskočila i některé československé komunisty.
„Velmi živě je diskutováno o činnosti židů. ... Ve značné míře se projevuje mezi pracujícími, a to i mezi členy strany názor, že všichni židé jsou stejní. Tak na příklad na členské schůzi Vítkovických železáren KG v Ostravě ... se hovořilo v souvislosti s procesem o tom, aby židé byli odvoláni z funkcí ve všech oborech a posláni do Palestiny.“ Kromě návrhu na vystěhování všech židů do Izraele, z jehož organizace ale přeci byli nenávidění spiklenci obžalováni, byla navrhována ještě jednodušší řešení:„Dělníci národního podniku Armaturka v olomouckém kraji říkají, že takových činů není schopen nikdo jiný než žid, a proto se patří všechny židy postřílet.“
Konstrukce židovského nepřítele, schovaná pod hesla o boji se sionismem, zůstala nedílnou součástí komunistické propagandy až do pádu režimu v roce 1989. Na obrázku níže si můžete přečíst, jak o sionismu přednášeli pedagogové policejní školy, vysvětlující snahy o demokratizaci v roce 1968 jako jen další sionské spiknutí.
Proč se měli sionisté údajně snažit bojovat s Komunistickou stranou Československa a socialismem?