Po květnu 1945 byla, v rámci snah o poválečné Československo coby stát bez národnostních menšin vnímaných jako zdroj všech problémů vedoucích k mnichovské dohodě, zrušena židovská národnost. Občanství bylo vraceno jen těm lidem, kteří si při sčítání lidu v roce 1930, osm let před Mnichovem, nenapsali německou. Jinak se na ně včetně židů vracejících se z koncentračních táborů vztahovaly Benešovy dekrety, hrozba další deportace, a protože nedostali zpět občanství, byl i jejich majetek zabaven jako německý.
Skupina občanů, postižená po protižidovském zákonodárství nacistického režimu poválečným protiněmeckým zákonodárstvím, se pokusila vysvětlit úřadům, že by neměla spadat pod běžný program deportace německého obyvatelstva. Ve spolupráci se židovskými obcemi vyplňovali dotazníky, které jim měly pomoci získat možnost vzít si do ciziny i osobní majetek jako peřiny či oblečení. Tyto dotazníky zachycují mnoho pohnutých příběhů, zejména tzv. smíšených manželství, kdy v době války jeden z partnerů chránil druhého před deportací, aby po válce druhý chránil před deportací toho prvního.
Dr. Ludwig Grunt, bydlící v Mostě na Třídě Maršála Koněva 3/76, žádal o vystěhování do Německa nebo Ameriky za účelem "založení nové existence" pro sebe, manželku a dceru. V souladu s požadavky úřadů, které i nadále pracovaly s nacistickými definicemi, uvedl, že manželka Dagmar je Němka židovského původu a dcera Dagmar jen Němka položidovského původu. Obě se narodily v Mostě.
Na stejné adrese bydlel Erich Johann Peduzzi, rodák z Mostu, který se také chtěl vystěhovat do Německa a později do zámoří za účelem založení nové existence. Jak uvedl, byl z rasových důvodů pronásledován, obchod i dům v Mostě mu byl nacisty zabaven a coby nádeník byl nasazován na nejhorší práce.
Přihláška mosteckého rodáka Jindřicha Beera, po válce usazeného v Děčíně, byla postupně označována barevnými nápisy položid a míšenec I. stupně. Chtěl se s manželkou Marií a dcerou Jenny vystěhovat do Mnichova, kde již žila jeho snacha Erna Beerová. Za války byl s dalšími podobně rasově klasifikovanými muži z Mostu, Ústí nad Labem a okolí vězněn v koncentračním táboře Kassel-Edersee, kde utrpěl těžký úraz. Podle dochované korespondence zařizoval možnost emigrace prostřednictvím UNRRA pro dalších 25 rodin.
Vzpomenete si, čeho se po náhodném vyslechnutí rozhovoru na ulici bála Suri Lebovičová? Co si o jejím strachu myslíte?