Protože německé úřady přidaly k jejímu jménu pro židy povinné označení Sára, figuruje Judita Halberstamová i v žádosti o povolení pobytu v Praze jako Judita Sára. S tímto nacisty zavedeným přídomkem se pojilo i neblahé tvrzení, že nemá žádné státní občanství, a její státní příslušnost tak musí být teprve určena.
Judita se pokoušela o vystěhování do USA, jenže neměla státní občanství. Jako židovka pocházející z rakouské Haliče, tedy z Polska, neměla nárok na říšskoněmecké, československé úřady jí s poukazem na to, že přišla ze Sudet, a je tedy Němka původem z Polska, občanství neuznaly a polské úřady nové pasy židům také vydávat nechtěly.
A tak si život zachránil jenom Jindřich, kterého matka odeslala v rámci programu Kinderstransportů do Anglie. Jindřich v roce 1944 narukoval do Československé armády, později se stal světově proslulým americkým matematikem.
Fotografie Judity Halberstamové po útěku z Mostu, na balkóně bytu ve Veletržní 6. Fotografoval syn Jindřich. Archiv rodiny Halberstamovy
Judita Halberstamová byla z Prahy deportována málo známým transportem přímo do vesnice Ujazdów v okupovaném východním Polsku, poblíž tábora smrti Sobibór. Z tisíce deportovaných přežil jediný chlapec, který po válce dožil v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Další dva možní přeživší zůstávají neověření.
Ani náhrobek rabína Halberstama dnes na mosteckém hřbitově nenajdete.