Norimberské rasistické zákony u nás začaly platit od 21. 6. 1939, kdy bylo vydáno nařízení říšského protektora o židovském majetku. Úkolem a zároveň cílem těchto zákonů bylo zamezit jakémukoliv kontaktu Židů s Árijci. Dne 14. 8. 1939 bylo vydáno nařízení o vyloučení Židů z veřejného života, většině židovského obyvatelstva to znemožnilo práci v jejich dosavadním zaměstnání. 14. 5. 1941 byli do brodského ghetta přestěhováni Židé z Luhačovic a v červenci téhož roku přibyli židovští obyvatelé Uherského Hradiště, takže se počet obyvatel ghetta zvedl z původních 500 na 900 osob. V hostincích a kavárnách musel majitel nežidovského původu zajistit buď místnost určenou pouze pro Židy, a když to nebylo možné, měl takový podnik povinnost označit se nápisem nejprve německým a poté až českým „Juden nicht zuganglich!“-„Židům nepřístupno!“. Nařízení zakazovalo Židům využívání veřejných prostor - sportovišť, biografů či divadel a zakázalo jim pohyb po 20. hodině. Omezený vstup pro Židy platil také pro návštěvu soukromých lázní, městských plováren či koupališť. Jelikož měli uherskobrodští Židé lékaře jak praktického, tak zubního, byl jim vyhláškou ze dne 9. 11. 1942 zakázán jakýkoliv styk s árijskými lékaři. Došlo k omezení židovských živnostníků. Židům bylo zakázáno zaměstnávat pomocnice mladší 45 let. Dne 30. 4. 1940 bylo OLR ve Zlíně nařízeno uzavření patnácti židovských obchodů v Uherském Brodě, jednalo se o obchody s textiliemi, koženým zbožím a obuví. Dne 8. 7. 1940 dalších jedenácti, což byly obchody převážně se smíšeným zbožím. Veškeré zrušené židovské obchody ve městě, tedy obchody mimo židovskou čtvrť, byly předány novým majitelům árijského původu. Obchody, které Židé předávali árijcům, musely mít na viditelném místě čitelně napsáno „Převádí se do árijských rukou“. Dne 29. 8. 1940 bylo vydáno nařízení o nakupování Židů v árijských obchodech, které bylo platné pro UB a jeho obvod. Židé směli v těchto obchodech nakupovat pouze v daných hodinách: dopoledne od 10:30 do12:00 hod. a odpoledne od 15 do 17 hod. Obchody měly povinnost vyvěsit viditelný nápis s časem, který byl určen pouze k nákupu Židům. V lednu 1941 došlo k vystěhování Židů žijících v křesťanském městě do židovské části města, tedy do ghetta. Židé museli také vykonávat povinné veřejné práce, například odklízení sněhu. Bylo jim zakázáno procházet se na obou náměstích a také v nejrušnějších ulicích města, v ulici Nivnické a Hradišťské. Nesměli navštěvovat veřejné parky a sady. Před těmito objekty byly umístěny cedule s německými nápisy „Juden nicht zuganglich!“, tedy „Židům nepřístupno!“ Rok 1941 přinesl Židům další omezení týkající se omezení veřejného života a to v podobě vyhlášky o návštěvní době v holičských, kadeřnických a vlásenkářských závodech. Návštěva těchto závodů Židy nesměla přesáhnout dvě hodiny, aby tak neomezovali árijské spoluobčany. V restauraci u Hanáka čp. 74 byl vystaven Der Stűrmer, za výlohou židovského Brammerova obchodu č. p. 130 byly aranžovány výstavy s různými protižidovskými tématy. 5. 9. 1941 vstoupilo v platnost říšské policejní nařízení o nutnosti označování Židů starších 6 let žlutou hvězdou.