Po stopách Židů v Přívoze

Stručné životopisy pamětníků

Jehuda Bacon se narodil 28. července 1929 v Moravské Ostravě do rodiny tradičních Židů, jeho otec Israel Bacon a matka Ethel (Esta) vlastnili malou továrnu na kožené výrobky. Měl dvě sestry, Relu (Rivku), která v roce 1939 emigrovala do Izraele, a Hanu. V Ostravě navštěvoval židovskou základní školu, kde se naučil německy a hebrejsky.

V roce 1942 byl společně s rodiči a sestrou Hanou deportován do ghetta Terezín, v prosinci 1943 byli odtransportováni do tábora smrti Auschwitz-Birkenau, do tzv. terezínského rodinného tábora. Jehuda Bacon se stal jedním z „Birkenau Boys“, chlapců mezi 13 a 15 lety, kteří pracovali v okolí krematoria a plynových komor. Tábor opustil v lednu 1945 v pochodu smrti, který skončil v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen v Rakousku.

Po válce byl přijat do ozdravovny pro děti postižené válkou, kterou ve Štiříně zřídil humanista Přemysl Pitter. V roce 1946 se spolu s dalšími sirotky dostal do péče sionistické organizace, která je odvezla do Palestiny. Vystudoval Akademii výtvarných umění Bezalel v Jeruzalémě, studoval umění v Londýně a Paříži. V roce 1961 byl jedním z korunních svědků při soudu Adolfa Eichmanna v Jeruzalémě.

Interview bylo natočeno 26. prosince 1996 v Jeruzalémě.

Gerda Pavlíková, rozená Reiková, se narodila 17. dubna 1918 v Ostravě. Navštěvovala židovskou školu, pak se rodina kvůli možnostem zaměstnání přestěhovala do Vídně. Studovala reálné gymnázium, které ale nedostudovala a vyučila se na krejčovou.

Rodiče byli sionisté, chtěli se dostat do Palestiny a vybudovat tam židovský stát. I Gerda byla sionistkou, její manžel Bedřich Lanzer byl zapojen do hnutí Jugend-alija (Alija mládeže, alija je hebrejské slovo, kterým se označuje imigrace do Izraele), které organizovalo ilegální útěky na lodi po Dunaji a dále po moři do Palestiny. Zatímco rodiče se usadili v přístavu Haifa, Gerdě s manželem se již odjet do Palestiny nepodařilo. Své rodiče už nikdy neviděla.

Když židovská obec v Ostravě po okupaci organizovala nelegální výuku mládeže, přizvala Gerdu s manželem, aby zde vedli výukové kurzy. Oba byli deportováni ve čtvrtém ostravském transportu do Terezína. Tam se Gerda dožila konce války.

V roce 1946 se podruhé vdala za Pavla Pavlíka, který dostal zpět do vlastnictví textilní obchod na Václavském náměstí, kde Gerda působila jako prodavačka, než jim byl komunisty obchod zabaven. Později pracovala jako prodavačka v různých obchodech v Praze.

Interview bylo natočeno 29. ledna 1997 v Praze.


ContinueBack to map

Terms and Privacy

© 2024 USC Shoah Foundation, All Rights Reserved