Nyní si pusťte úryvek vzpomínky Jana Marka. Hovoří o době svých studií.
Jan Marek
Jan Marek se narodil 17. března 1927 v Praze. Maminka pocházela ze židovské rodiny, tatínek ne.
Podle tzv. norimberských rasových zákonů platících v době Protektorátu Čechy a Morava byl považován za židovského míšence. Janovi rodiče nikdy o rozvodu neuvažovali, naopak tatínek se snažil pomáhat i rodičům své manželky. Ti byli v roce 1942 deportováni ze shromaždiště v Kladně do terezínského ghetta a na podzim stejného roku dále na Východ. Oba zahynuli.
Jan byl vyhozen z gymnázia. Učil se v železářství. V létě 1944 byl poslán jakožto míšenec ve svých 17 letech do pracovního tábora pro židovské míšence a manžele židovských žen v Bystřici u Benešova. Odtud začátkem května 1945 utekl a vrátil se domů. Otec byl internován v táboře v Kleinsteinu. Maminka byla nejprve od konce září 1944 v Praze na Hagiboru, později v ghettu Terezín.
Otci se na počátku roku 1945 podařilo z tábora v Kleinsteinu utéct a vrátit se domů. Jan utekl z bystřického tábora pár dní před jeho rozpuštěním v květnu 1945. Matka působila v terezínském ghettu jako ošetřovatelka a vrátila se domů v létě 1945.
Po válce se rodina přestěhovala do Děčína. Jan Marek se vedle své práce zabýval historií nejen bystřického tábora. Jeho pozůstalost je uložena v SOkA Děčín.
Vzpomínka byla natočena 28. 2. 1996 v Praze.
Jak se rasové pronásledování zaváděné nacisty promítlo do životů rodin pamětníků či do jejich osobních životů?
Odpovězte prosím níže.
Omnia sponte fluant absint violentia rebus. Tento citát se nachází na pomníku. Znáte ho? Rozumíte mu?
Pokud ne, zkuste si najít jeho překlad na internetu.