I Walk začínáme u pomníku, který dnes v Bystřici u Benešova připomíná existenci zdejšího pracovního tábora (1944 – 1945).
Oficiálně název tábora zněl: „Sonderlager für jüdisch versippte Arier und jüdische Mischlinge auf dem SS-Truppenübungsplatz Böhmen“.
Jednalo se o pracovní tábor pro tzv. židovské míšence a nežidovské partnery z tehdejším právním řádem definovaných "smíšených manželství". Tábor se nacházel na okraji budovaného cvičiště SS. Byl hlavním táborem s označením Sonderlager A; patřil k němu ještě tábor v Tvoršovicích (Sonderlager B) a ve Vrchotových Janovicích (Sonderlager C). Pomník připomínající internované bystřického tábora pochází z roku 1994.
Cvičiště SS, nazývané SS-Truppenübungsplatz Böhmen (Výcvikový prostor SS Čechy) bylo budováno jižně od Prahy přibližně v následujícím teritoriu: západní hranici cvičiště vytvářela řeka Vltava od Zrůbku k soutoku se Sázavou. Řeka Sázava tvořila severní hranici cvičiště od Hradištka k Poříčí. Východní hranice šla po silnici vedoucí z Poříčí do Bystřice a dále pokračovala přes železniční zastávku Tomice k Olbramovicím. Na jihu bylo cvičiště ohraničeno železnicí z Olbramovic do Sedlčan, odkud hranice vedla po nově budované silnici vedoucí až do Zrůbku.
Ve výcvikovém prostoru bylo původně 75 obcí, z nichž 50 bylo zabráno zcela a 25 zčásti. Vystěhování obyvatelstva proběhlo v pěti etapách. Obec Bystřice byla vystěhována jen částečně, a to západně od železniční trati, konkrétně se jednalo o 12 domů. Bylo to v rámci III. etapy v druhé půlce roku 1943. V roce 1944 dosáhl výcvikový prostor rozlohy téměř 450 km². Z celého výcvikového prostoru bylo postupně vystěhováno více než 20 000 obyvatel.
Foto: Památník Terezín.
Prohlédněte si pomník a přečtěte si, co je na něm napsáno.
Dokážete říci, kdo byli ti rasisté, kteří jsou zde zmiňováni?
Odpovězte v políčku pod tímto textem