Život v táboře samozřejmě nebyl snadný, přežití bylo možné jen při každodenním úsilí vězňů, za předpokladu jejich aktivního, ne pasivního přístupu. Mezi Oskarem Schindlerem, jeho manželkou Emilií a samotnými vězni vznikla určitá forma partnerství, kdy se snažili vybudovat místo, které životy všech zúčastněných chránilo. Dobře to ilustruje příběh Josefa Baua, který falšoval doklady Židů v krakovském ghettu, a také v tom pokračoval pro Oskara Schindlera v Brněnci. Psal básně a vyprávěl vtipy, aby povzbudil spoluvězně, kteří již ztráceli naději. Ukazují, že rezistence mohla probíhat různým způsobem. Své básně i nástroje na falšování dokladů uchovával během války v bedýnce. V táboře Gross Rosen mu však byla zabavena. Oskar Schindler se sem pro ni vypravil, aby mohl Josef Bau v padělání dokumentů pokračovat i v Brněnci. Zachránil tak stejně životů jako Oskar Schindler, když pomocí falešných dokumentů zajistil, aby byli ti nejvíce obávaní strážní posláni bojovat na frontu.
Rena Finder popisuje, jak Josef Bau padělal dokumenty, aby se tábor zbavil nebezpečných strážných.