Poslechněte si výpovědi dvou pamětníků, Věroslava Frodla a Petra Sgalla, kteří vzpomínají na to, jak fungovala ostraha tábora, zda docházelo k fyzickému trestání vězňů a za jakých okolností bylo možné tábor opustit.
Věroslav Frodl Věroslav Frodl se narodil 2. 5. 1928 na Slovensku (Slanec u Košic). Po vzniku samostatného Slovenského štátu v roce 1939 se přestěhovala jeho rodina do České Třebové, kde do roku 1942 chodil do školy. Během války byl jako tzv. židovský míšenec vězněn v pracovním táboře Postoloprty. Po válce vystudoval obchodní školu. Obchodu se pak profesně věnoval celý život. Rozhovor byl natočen 11. 2. 1997. Petr Sgall Petr Sgall se narodil 27. 5. 1926 v Českých Budějovicích. Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Ústí nad Orlicí. Od roku 1937 studoval na gymnáziu v České Třebové. Ze školy byl vyloučen v roce 1943, a tak pracoval v zahradnictví jako pomocný dělník. Během války byl jako tzv. židovský míšenec vězněn v pracovním táboře Postoloprty. Po válce odmaturoval a vystudoval obecnou lingvistiku a srovnávací jazykozpyt indoevropský na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý svůj profesní život se zabýval matematickou a obecnou lingvistikou. Působil též jako profesor na Matematicko-fyzikální fakultě. Byl dvakrát ženatý a měl tři děti. Petr Sgall zemřel v roce 2019. Rozhovor byl natočen 24. 7. 1996.
Otázky:
-
Zamyslete se nad tím, proč fyzické tresty byly v táboře ojedinělé a hrozily prakticky jen za nedodržování „pracovní morálky“.
-
Na co se nacisté spoléhali, že by mohlo být pro vězně překážkou při útěku z tábora?
-
V čem podle vás spočívalo nebezpečí, pokud by se někdo po opuštění tábora na propustku nevrátil nazpět?